Zemepis.com> Fyzická geografie> Litosféra> Geologické účinky gravitace![]() |
GEOLOGICKÉ ÚČINKY GRAVITACE
Gravitační zákony určují pohyb hmoty na povrchu Země i v jejím nitru. Důsledkem působení gravitačních sil je slupkovitá stavba zemského tělesa. Na zemském povrchu se účinky gravitace projevují při dezintegraci a přemísťování zvětralin a hornin zejména ve svažitém terénu. Gravitace podmiňuje působení dalších exogenních činitelů, a to vody a ledu.
Gravitace způsobuje vznik svahových pohybů. Nejvýznamnějšími faktory ovlivňujícími jejich vznik jsou
Dalšími faktory jsou např. zpříkření svahu (důlní nebo stavební činností), odlesnění, činnost organismů aj.
Podle rozložení intenzity deformace a deformačního charakteru rozlišujeme
V přírodě je většina svahových pohybů kombinací výše uvedených typů.
Podle rychlosti pohybů rozdělujeme svahové pohyby na
1. pomalé (plíživé), jejichž rychlosti se pohybují řádově v m * rok-1. Typickým příkladem jsou půdotok (soliflukce), hákování vrstev a “opilý” les (dochází k zakřivování kmenů stromů, jak s nimi ujíždí půda).
2. středně rychlé - sesuvy, jejichž rychlosti pohybují v cm * den-1 až cm * s-1.
3. rychlé (katastrofické), jejichž rychlosti se pohybují řádově v km * s-1. Typickým příkladem jsou skalní řícení, talus (osyp), skalní sesuv, bahnotok (mudflow; vzniká při zvodnění morén či sopečného popela) a úlomkotok. Ideálním prostředím pro katastrofické svahové pohyby je shodný skon vrstev se sklonem svahu.
S gravitačními pohyby se setkáváme i na svazích mořských pánví. Materiál nahromaděný na okraji šelfu se může při zemětřesení utrhnout a ujíždí po svahu a zvodňuje se. Dojde ke vzniku turbiditního proudu, který má často ostrou erozní bázi.
Kromě turbiditních proudů dochází v subakvatickém prostředí k subakvatickému skluzu (bahnitá uloženina, jež sjela po svahu na dno mořské pánve) či olistolitu (utržení horniny v mělkovodní oblasti a její ujetí po svahu).