Zemepis.com> Fyzická geografie> Litosféra> Geologické účinky gravitace

GEOLOGICKÉ ÚČINKY GRAVITACE

Gravitační zákony určují pohyb hmoty na povrchu Země i v jejím nitru. Důsledkem působení gravitačních sil je slupkovitá stavba zemského tělesa. Na zemském povrchu se účinky gravitace projevují při dezintegraci a přemísťování zvětralin a hornin zejména ve svažitém terénu. Gravitace podmiňuje působení dalších exogenních činitelů, a to vody a ledu.

Gravitace způsobuje vznik svahových pohybů. Nejvýznamnějšími faktory ovlivňujícími jejich vznik jsou

• charakter horniny (zpevněná, nezpevněná hornina, zvětrání)
• obsah vody
• sklon a stabilita svahu

Dalšími faktory jsou např. zpříkření svahu (důlní nebo stavební činností), odlesnění, činnost organismů aj.

Podle rozložení intenzity deformace a deformačního charakteru rozlišujeme

• skluzy, kdy dochází k deformaci při bázi tělesa, přičemž těleso je v neustálém kontaktu s podložím;
• proudy (sesuvy), kdy dochází k deformaci v celém objemu, těleso je v kontaktu s podložím;
• řícení, kdy dochází k oddělování materiálu podle křehkých trhlin, materiál není v kontaktu s původním podložím.

V přírodě je většina svahových pohybů kombinací výše uvedených typů.

Podle rychlosti pohybů rozdělujeme svahové pohyby na

1.      pomalé (plíživé), jejichž rychlosti se pohybují řádově v m * rok^-1. Typickým příkladem jsou půdotok (soliflukce), hákování vrstev a “opilý” les (dochází k zakřivování kmenů stromů, jak s nimi ujíždí půda).

2.       středně rychlé - sesuvy, jejichž rychlosti pohybují v cm * den^-1 až cm * s^-1.

3.      rychlé (katastrofické), jejichž rychlosti se pohybují řádově v km * s^-1. Typickým příkladem jsou skalní řícení, talus (osyp), skalní sesuv, bahnotok (mudflow; vzniká při zvodnění morén či sopečného popela) a úlomkotok. Ideálním prostředím pro katastrofické svahové pohyby je shodný skon vrstev se sklonem svahu.

S gravitačními pohyby se setkáváme i na svazích mořských pánví. Materiál nahromaděný na okraji šelfu se může při zemětřesení utrhnout a ujíždí po svahu a zvodňuje se. Dojde ke vzniku turbiditního proudu, který má často ostrou erozní bázi.

Kromě turbiditních proudů dochází v subakvatickém prostředí k subakvatickému skluzu (bahnitá uloženina, jež sjela po svahu na dno mořské pánve) či olistolitu (utržení horniny v mělkovodní oblasti a její ujetí po svahu).