Hledat zde:
Vyhledávání je nasazeno na celý server zemepis.com.
Státy A - Z:
Informace o jednotlivých státech.
O serveru:
Geografický server zemepis.com si dává za úkol poskytnout všem maximální množství zeměpisných informací nejenom o České republice, ale také celém světu a to v češtině a zdrama. Spolupracujem se serverm půjčky bez registru ihned.
Zemepis.com> Geografie ČR> Sociální geogr. ČR> Vnitřní migrace v ČR

Tisknou stránku

VNITŘNÍ MIGRACE V ČESKÉ REPUBLICE

Vnitřní migrace v 60. až 80. letech 20. století

V 60. až 80. letech 20. století bylo započato zmenšování stěhování na dlouhé vzdálenosti a zvyšování stěhování na krátké vzdálenosti. Docházelo tedy k migračnímu uzavírání krajů a okresů.

V rámci Československa získávaly migrací obyvatelstvo české země (60. léta saldo 6 000 až 7 000, 70. léta saldo 3 000 až 4000 a začátkem 80. let saldo 2 000 ve prospěch českých zemí).

Za socialismu docházelo ke koncentraci migrace do středně velikých sídel (10 000 až 50 000 obyvatel), která byla nejatraktivnější, neboť do nich směřovala investiční výstavba. V podstatě docházelo k jakési homogenizaci sídel. Nejvíce socialistickou migrační politikou trpěla Praha, která sice byla migračně přitažlivá, ale bylo bráněno její přirozené atraktivitě a metropolizaci a procesu suburbanizace. Tedy docházelo k zeslabování saldové složky migrace (jedno centrum výrazně nabývá na významu, zatímco druhé díky tomu upadá) ve prospěch složky fluktuační (výměnné; dochází k výměně obyvatel pomocí migrace, přičemž jednotlivá centra se svým významem díky migraci přibližují).

Změny v migraci během socialismu

  • v 60. letech 20. století směřovala migrace zejména do průmyslových center (Ostravsko, Praha) a Slováci migrovali do Čech, zatímco v 80. letech směřovala migrace z jednotlivých krajů do republikových hlavních měst (do Prahy a Bratislavy),
  • v 80. letech se migrace vyznačovala setrvačností velikosti svého objemu,
  • ačkoli v migraci dominovaly ekonomické faktory (migračně nejatraktivnější největší města, severočeský hnědouhelný revír, Českolipsko), objevovala se v 80. letech 20. století i ekologizace migrační motivace (nejen ve smyslu k přírodnímu prostředí, ale i sociálnímu prostředí) - rostla atraktivita Jihočeského kraje a Vysočiny na úkor Severočeského kraje,
  • docházelo k přetváření struktur populací ziskových a ztrátových - v městských oblastech docházelo k feminizaci a ve venkovských k difeminizaci, z toho vyplývá juvenilizace městských prostorů.

Migrační události 90. let 20. století

Od roku 1989 došlo k výraznému poklesu vnitřní migrace jednak v důsledku špatného trhu s byty a domy (regulované nájemné, problémy s restitucemi) a jednak v důsledku české mentality umocněné vlastnickými poměry. Zatímco roku 1989 došlo k 220 000 stěhování, roku 1996 to bylo již jen 160 000 stěhování.

Z hlediska vnitřní migrace je nejstabilnější východ České republiky (tradice, konservativismus, religiozita), zatímco nejméně stabilní je západní část republiky (Sudety; dnes zde žijí lidé, kteří nezapustili kořeny a české osídlení zde nemá tradici).

Ještě v roce 1992 byly nejmenší obce migračně záporné a dále byla záporná i města s více jak 20 000 obyvateli. Během 90. let 20. století se migračně nejatraktivnější stala sídla do 5 000 obyvatel a naopak migračně ztrátová města s 10 000 a více obyvateli; dochází totiž k trendu decentralizace. Atraktivní jsou nejen malá sídla za hranicí velkých měst, ale i na periferii.

Vnitřní migrace v České republice v 60. až 90. letech 20. století

Období

Migrace mezi okresy

Migrace
mezi obcemi

Podíl meziokresní migr. na celkové

 

 

 

 

60. léta

174 000

287 000

60,6 %

80. léta

130 000

229 000

56,8 %

90. léta

  89 000

170 000

52,4 %

V rámci vnitřní migrace se od 90. let 20. století vytváří suburbanizační prstenec ve Středočeském kraji a dále okolo Brna či Plzně.

Hlavní migrační trendy v letech 1992 až 1994

  • mladí lidé migrují z měst či zemědělských oblastí,
  • migranti směřují do městských oblastí s byty,
  • migranti směřují z oblastí, kde je nezaměstnanost, do oblastí, kde je zaměstnanost ve službách,
  • důchodci směřují do oblastí s druhým bydlením nebo s domovy důchodců.

MIGRACE V PRAZE

Do roku 1989 Praha se svým zázemím migračně získávala, zatímco od roku 1989 ztrácí (roku 1999 saldo až – 4 000 osob) - dochází k suburbanizačnímu efektu. Z celkového počtu přestěhovaných v České republice se do Prahy přistěhovalo 23 %.

Praha migračně ztrácí ve všech věkových kategoriích kromě mladých lidí v rozmezí 20 - 35 let, přičemž takto se chová většina evropských měst. Mladí lidé směřují do Prahy za vzděláním, kulturou a z ekonomických důvodů. Pro ostatní lidi je však velkoměsto neatraktivní v postmoderním stylu života. Nejvíce vystěhovalých z Prahy se taktéž nachází v rozmezí 20 - 35 let.

Praha tedy nejvíce získává mladé středoškoláky, vysokoškoláky (studium), novomanžele a špickové specialisty, zatímco nejvíce ztrácí z bytových a zdravotních důvodů. Migračně je přitažlivá Praha hlavně pro ženy.

Poznámka. Suburbanizační procesy probíhají i v Brně (saldo – 1 300 osob), Plzni (saldo – 600 osob), Olomouci (saldo – 400 lidí), Liberci či Hradci Králové (obě saldo – 300 osob).

© Zeměpis.com 2002 - 2024   |

Autor stránek zemepis.com nezodpovídá za obsah zde uveřejněných materiálů. Práva na všechny texty vlastní autor serveru! Publikování nebo další šíření obsahu serveru zemepis.com je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno a protiprávní - tedy vymahatelné soudně po osobě která jedná v rozporu s autorským právem.