Zemepis.com> Fyzická geografie> Litosféra> Tsunami

TSUNAMI

Tsunami je mořská vlna lokálního nebo vzdáleného původu vzniklá rozsáhlými pohyby mořského dna. Původem těchto pohybů jsou

• náhlý vertikální posun desek podél zlomu,
• velký turbiditní proud,
• podmořská exploze sopky,
• pád meteoritu.

Magnitudem tsunami rozumíme logaritmus maximální amplitudy tsunami. Délka vlny dosahuje 130 až 300 km a výška na volném moři jen několik decimetrů až 1 metr. Při přechodu do šelfového moře se výška vlny zvětšuje a při pobřeží může dosáhnout až několika desítek metrů, výjimečně i přes 100 m. Je závislá na tvaru pobřeží a zvětšuje se v zálivech a estuáriích. Rychlost tsunami vzrůstá s hloubkou oceánu; při střední hloubce 4 000 m může dosáhnout až přes 700 km · h^–1, výjimečně až 1 000 km · h^–1. Tsunami mohou proniknout až 1 km do vnitrozemí (v extrémních případech i 30 km).

Největší úcinky mají primární vlny, které se šírí rovnoběžně se zlomem, na kterém došlo k pohybu. Pak se objeví sekundární vlny, které se šírí kolmo na tento zlom.

Všeobecně lze říci, že tsunami má charakter náhlé záplavy vnitrozemí.

Sedimenty vytvořené tsunami

Mocnost sedimentu je variabilní v závislosti na vzdálenosti od pobřeží, lokální topografii a sklonitosti. Celkově jsou sedimenty vytvořené tsunami složitě identifikovatelné. U takovýchto sedimentů se vyskytují jak uložení od hrubých částic po jemné, tak uložení opačné, ale i chaotické. Převládají znaky silného proudění směrem do vnitrozemí a mírnějšího, ale znatelného, zpět k pobřeží.

Sedimentární výzkum tsunami:

• anomální výskyty písečných pokryvů navazující na narušený sediment,
• mocnost sedimentů vzrůstá nebo klesá směrem do vnitrozemí,
• textura sedimentů je směrem do vnitrozemí jemnější,
• sedimenty obsahují zbytky mořských živočichů,
• některé sedimenty se skládají z více vrstev, vykliňují; výskyt vrstev z hrubozrnného a jemnozrnného materiálu,
• sedimenty jsou stejného věku jako jiné tsunami-sedimenty v regionu.

Geomorfologické projevy tsunami

• transport sedimentů až 1 km (extrém 30 km) do vnitrozemí, 300 - 400 m transport velkých (200 t) balvanů,
• poškození korálů, schránek mlžů,
• tvorba náporových hřbetů,
• výskyt ohlazů, zahloubenin, rýh a kaňonů ve dně, tvary podobné drumlinům, tvorba písčitých hřbetů vysokých až 7 m; odnos sedimentů mocným proudem.

Tsunami způsobené dopady meteoritů

Na mořském dně lze nalézt cca 7 velkých impaktových kráterů. Lze odhadovat, že za 3,5 mld. let bylo na mořském dně vytvořeno až 8 000 kráterů. Každých 100 až 300 tisíc let dopadne do moře meteorit o průměru 30 až 1 000 m. Impakty meteoritů způsobují megatsunami, které jsou v pobřežních oblastech vysoké 30 až 100 m, a rozsáhlé turbiditní proudy. O impaktech svědčí sedimentární záznamy ve formě brekcií (neorientované, nevytříděné ostrohranné úlomky) přerušujících klidnou sedimentaci.