Zemepis.com> Fyzická geografie> Litosféra> Tsunami |
TSUNAMI
Tsunami je mořská vlna lokálního nebo vzdáleného původu vzniklá rozsáhlými pohyby mořského dna. Původem těchto pohybů jsou
Magnitudem tsunami rozumíme logaritmus maximální amplitudy tsunami. Délka vlny dosahuje 130 až 300 km a výška na volném moři jen několik decimetrů až 1 metr. Při přechodu do šelfového moře se výška vlny zvětšuje a při pobřeží může dosáhnout až několika desítek metrů, výjimečně i přes 100 m. Je závislá na tvaru pobřeží a zvětšuje se v zálivech a estuáriích. Rychlost tsunami vzrůstá s hloubkou oceánu; při střední hloubce 4 000 m může dosáhnout až přes 700 km · h–1, výjimečně až 1 000 km · h–1. Tsunami mohou proniknout až 1 km do vnitrozemí (v extrémních případech i 30 km).
Největší úcinky mají primární vlny, které se šírí rovnoběžně se zlomem, na kterém došlo k pohybu. Pak se objeví sekundární vlny, které se šírí kolmo na tento zlom.
Všeobecně lze říci, že tsunami má charakter náhlé záplavy vnitrozemí.
Sedimenty vytvořené tsunami
Mocnost sedimentu je variabilní v závislosti na vzdálenosti od pobřeží, lokální topografii a sklonitosti. Celkově jsou sedimenty vytvořené tsunami složitě identifikovatelné. U takovýchto sedimentů se vyskytují jak uložení od hrubých částic po jemné, tak uložení opačné, ale i chaotické. Převládají znaky silného proudění směrem do vnitrozemí a mírnějšího, ale znatelného, zpět k pobřeží.
Sedimentární výzkum tsunami:
Geomorfologické projevy tsunami
Tsunami způsobené dopady meteoritů
Na mořském dně lze nalézt cca 7 velkých impaktových kráterů. Lze odhadovat, že za 3,5 mld. let bylo na mořském dně vytvořeno až 8 000 kráterů. Každých 100 až 300 tisíc let dopadne do moře meteorit o průměru 30 až 1 000 m. Impakty meteoritů způsobují megatsunami, které jsou v pobřežních oblastech vysoké 30 až 100 m, a rozsáhlé turbiditní proudy. O impaktech svědčí sedimentární záznamy ve formě brekcií (neorientované, nevytříděné ostrohranné úlomky) přerušujících klidnou sedimentaci.