Zemepis.com> Regionální geografie> Afrika> Fyzická geografie Afriky> Vegetace Afriky

VEGETACE AFRIKY

Afrika už většinou nemá původní vegetaci, nýbrž jen druhotný vegetační kryt přeměněný člověkem. Když člověk zničil rozsáhlé plochy lesů a pralesů ohněm a pastevectvím, rozšířily se travnaté savany, které jsou dnes nejběžnějším vegetačním typem Afriky. Současná plocha lesů je pouze třetinová oproti původnímu rozsahu zalesnění Afriky (drasticky jsou odlesněny např. Etiopie nebo Madagaskar). V současnosti travnaté savany kryjí 42 %, pouště 39 % a lesy 18 % afrického kontinentu.

Tropický dešťový prales zabírá asi 8 % plochy světadílu a souhlasí svým areálem s klimatickou tropickou oblastí. Jeho areál je rozdělen do dvou částí - menšího hornoguinejského pralesa, který zaujímá nížiny od Libérie po Ghanu, a většího konžského, který začíná při pobřeží západní Nigérie a pokračuje přes Kamerun a Gabon do Konžské pánve.

Tropický prales je tvořen vysokými stále zelenými stromy, jež dosahují průměrně 45 m výšky (někteří jedinci i 90 m). Druhové složení dřevin je neobyčejně pestré. Vegetace vytváří více pater, jež cloní sluneční záření, takže v pralesech je trvale temno, vlhko a dusno a podrost se vyskytuje jen na mýtinách, říčních březích a na okraji pralesa.

Na pobřeží se nacházejí mangrovové porosty.

Savana

Zaujímá prostranství na sever, na jih a na východ od oblasti tropického dešťového pralesa (na severu po Sahel, na jihu po Kalahari a do Dračích hor). Je to travnatá formace, v níž jsou řídce roztroušeny jednotlivé stromy nebo jejich skupiny. Rostliny mají široké listy, pokryté chloupky, jež jsou typické pro xerofyty. Rozlišujeme následující typy savan podle převažujících vegetačních typů:

·        mozaika, tj. přechod z pralesů do savan, nachází se na okrajích Konžské pánve. Skládá se z menších ploch dešťového pralesa (vždyzelené stromy) obklopených vysokou křovitou savanou, jež se vytvořila po vypálení původního dešťového pralesa.

·        savanové lesy se skládají ze dvou větví - zambijské rozkládající se v jižní a východní Africe a súdánské tvořící úzký pruh v krajině Súdán. Savanové lesy mají menší vzrůst než tropické deštné lesy (stromy dosahují 8 až 20 m), stromy jsou opadavé a nedosahují přílišného stáří (dožívají se maximálně 30 let, např. akácie nebo miombo). Výjimkou jsou baobaby, které jsou dlouhověké a rostou jako solitéry (místy se vyskytují i ve formě hájů).

·        parkové savany se vyskytují na okraji savanových lesů. Jedná se o savany s převahou travní vegetace s osamocenými stromy, keři a ostrůvky světlých lesů.

·        travnatá (suchá) savana se vyznačuje naprostou převahou travin a až na výjimky žádnými stromy. Je vymezena ročními srážkovými úhrny mezi 250 až 500 mm (při úhrnech pod 250 mm by šlo o polopoušť). Zaujímá sever krajiny Súdán, Somálský poloostrov, jižní okraj Atlasu a Kalahari. Jak přibývá aridity a zvyšují se letní teploty, přechází vysoká travnatá savana v nízkou savanu.

Step

Je přechodnou oblastí mezi savanou a polopouští. Je křovinatá a travnatá s nízkými travinami, akáciovými keři a křovinami. Je zastoupena hlavně v jižní Africe (Vysoký Veld) a na pobřeží Středozemního moře. Rostlinstvo je přizpůsobeno dlouhé době sucha (7 až 9 měsíců); traviny a byliny kvetou jen několik týdnů po deštích. Stromy se vyskytují jenom podél vodních toků.

Pouště

Nachází se v oblastech s nepravidelnými srážkami s ročním úhrnem nižším než 100 mm. Zvláště velký rozsah mají v severní polovině kontinentu. Ani pouště nejsou bez rostlinstva, avšak to je velmi sporé. Na základě toho rozlišujeme několik vegetačních typů pouště:

·        travnatá poušť, která se nachází hlavně v jižní polovině Sahary,

·        křovinatá poušť, která se nachází na střední Sahaře a na jihu Afriky v Namakarroo, přičemž křovinatá poušť se nachází v aridnějších oblastech než poušť travnatá. Typickým porostem křovinaté pouště je např. tamaryšek.

·        sukulentní poušť, která se nachází v Namibii a severním Kapsku (tzv. Sukkulentkarroo); klasickou rostlinou je např. aloe nebo welwitschia.

Macchie

Rozkládá se v atlaských zemích, na pobřeží Středozemního moře a v Kapsku. Vyznačuje suchomilnými trnitými a tučnolistými vždyzelenými rostlinami - tento porost roste do 400 m n. m. V severní Africe pak do výšek 1 300 m n. m. v místech, kde spadne více deště, rostou i vyšší stromy - např. korkové duby, halepské a přímořské borovice. Nejvyšší lesní pás (nad 1 300 m) je tvořen lesy cedru.

Jihoafrická macchie je zvána fynbos, ale oproti macchii severoafrické má poměrně málo stromů a ty zřídka dosahují výšky větší než 5 m. Výjimkou je vrcholová partie Kapských hor (Cedarberg), která je porostlá cedry.

Horské vegetační formace

Na Madagaskaru se rozkládá na východě tropický deštný les, kdežto ve vnitrozemí je většinou horská step a parková savana, která na jihozápadě přechází v suchou step. Ostrov, dávno oddělený od Afriky, má v uvedených formacích souhlasných s Afrikou vlastní druhy, z nichž některé ukazují na příbuznost s Indií nebo dokonce s Jižní Amerikou.

Floristické oblasti Afriky

Území Afriky patří ke třem fytogeografickým oblastem, a to

·        Holarktis, kam náleží sever a severozápad Afriky, s podoblastmi středozemskou (pobřežní subtropická oblast severní Afriky) a makaronéskou (zahrnuje Kanárské ostrovy, Azory, Kapverdy a Madeiru).

·        Paleotropis, ve které se nachází madagaskarská podoblast s velice svéráznou flórou (80 % druhů je endemických), jež má návaznost k Indii, indomalajské podoblasti, Austrálii nebo k Neotropis,

·        Capensis, což je rozlohou nejmenší fytogeografická oblast světa, avšak s velmi bohatou a svéráznou květenou s vysokým endemismem. Vývojové kořeny květeny se váží na stádium před úplným rozpadem Gondwany, čímž se dá vysvětlit příbuznost kapské květeny květeně Austrálie, Oceánie nebo Jižní Ameriky.